Novinky

Koncem léta loňského roku proběhla ve sdělovacích prostředcích zpráva, že bylo dokončeno restaurování obrazu „Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648“, který se nachází v Petřínském bludišti. Toto diorama vytvořili bratři Karel a Adolf Liebscherové (ve spolupráci s Vojtěchem Bartoňkem a scénografem Národního divadla Karlem Štapferem) na zakázku Klubu českých turistů pro jeho pavilon na Jubilejní Zemské výstavě 1891. Po skončení výstavy byl pavilon přenesen na Petřín a v jeho výstavních místnostech bylo později zřízeno zrcadlové bludiště. Obraz a dřevěný pavilon, ve kterém byl umístěn tak, aby vytvářel iluzi pohledu divadelním kukátkem na bitevní vřavu na mostě s panoramou Prahy v pozadí, prošly během více než 125 let různými více či méně zdařilými restaurátorskými a stavebními zásahy. Nynější vlastník, Muzeum hlavního města Prahy, v posledních letech přistoupil k zásadním úpravám, jejichž cílem je uvedení objektu pavilonu i vlastního diorama do původního stavu.

Již na jaře 2018 někteří členové našeho spolku navštívili zajímavou přednášku akademického malíře Petra Kadlece, který obraz s týmem spolupracovníků restauroval. Protože šlo o velmi rozsáhlou a náročnou akci, byli jsme velmi zvědaví, jak se tato práce restaurátorskému týmu zdařila. Když jsme o loňských vánočních svátcích s částí rodiny Petřínské bludiště navštívili, byli jsme doslova ohromeni. Výsledek předčil naše očekávání. Proto jsme se požádali Muzeum Prahy o uspořádání ještě jedné přednášky, aby se s restaurovaným obrazem a opraveným pavilonem mohlo seznámit co nejvíce členů a příznivců Sdružení Liebscher.

Paní Ing. Drozdenová z Muzea Prahy nám vyšla plně vstříc a naše přání se přednáška uskutečnila dne 3. března odpoledne. Ing. Drozdenová nás informovala o průběhu celé rozsáhlé akce opravy pavilonu a také o problémech s dokončením „předpolí“ diorama, které se zatím není hotové. Akademický malíř Petr Kadlec nás detailně zasvětil do postupu restaurování obrazu, které je do značné míry unikátní jak z hlediska rozměrů obrazu, tak co do prostředí, v němž je umístěn. Také se zmínil o snaze odstranit „vylepšení“, která byla do interiéru pavilonu přidána v pozdějších letech, tak, aby obraz mohl na diváky působit stejně sugestivně, jako na návštěvníky Jubilejní Zemské výstavy v roce 1891. Za náš spolek jsme přislíbili, že tuto snahu podpoříme a že se do bludiště přijdeme opět brzy podívat. Oběma aktérům děkujeme za velmi zajímavou přednášku.