*16.9.1885, Královské Vinohrady
+17.10.1970, Praha
Boženka se narodila jako první dítě malíře Adolfa Liebschera a jeho choti Aloisie, rozené Barochové. Liebscherovi bydleli až do roku 1905 na Vinohradech v Táborské (dnes Sokolské) ulici. Tady Boženka navštěvovala obecnou a vyšší dívčí školu a často zavítala i do ateliéru svého otce v Puchmajerově (dnes Lublaňské) ulici, kde ji tento zasvěcoval do tajů kresby a malby. V té době byl již Adolf Liebscher uznávaný, vyhledávaný a navíc velice plodný malíř, takže jeho rodina byla dobře zajištěna.
Liebscherovi se pravidelně vypravovali na letní byty (Všenory, Jindřichův Hradec, Nový Hrozenkov, Potštejn). V letech dospívání jezdila Božena se svými rodiči na časté zahraniční cesty. V galeriích (Florencie, Řím, Drážďany) otec hledal inspiraci pro svou práci, u moře (Abazzie, Lovrano) odpočinek a rozptýlení. Takto se Božena seznamovala se světovým malířstvím, ale i s prací svého otce. Sice nenavštěvovala žádnou uměleckou školu, ale prostředí, ve kterém žila, a otcův vliv formovaly její celoživotní vztah k výtvarnému umění. Pod otcovým vedením se postupně stala zručnou kreslířkou i malířkou.
V roce 1905 se Liebscherovi přestěhovali do svého nového domu V Kolkovně na Starém Městě, kde Božena prožila zbytek svého života. Jen krátkou dobu po svatbě v roce 1909 žila se svým manželem Emanuelem Hlinkou v malém podkrovním bytě v Husově ulici proti Clam-Gallasově paláci. Pohledy z okna zachytila na svých kresbách.
V době 1. světové války navštěvovala svého manžela, který sloužil na italské frontě. Také z těchto cest se dochovaly kresby.
V roce 1918 se manželům Hlinkovým narodila dcera Eva a tři roky na to syn Adolf. Božena jako spořádaná matka pečovala o děti, domácnost a později též o svou ovdovělou matku.
Po smrti otce v létě 1919 převzala Božena spolu s bratrem jeho uměleckou pozůstalost a podíleli se na přípravě výstavy otcových obrazů v Topičově salonu v létě 1928 a pak i výstavy souborného díla bratří Adolfa a Karla Liebscherů v létě 1943 v Myslbeku.
Ve chvílích volna se Božena nadále věnovala své výtvarné zálibě. Dochovali se zejména obrázky z cest k moři do Chorvatska a z letních pobytů v Potštejně.
S přibývajícími léty, kdy pomáhala s výchovou pěti vnoučat a starala se o nemocného manžela, její výtvarné aktivity postupně ustávaly.
Božena zemřela v říjnu roku 1970, půl roku po skonu svého manžela. Její malířský odkaz je skromný a tvoří jej drobné tužkové kresby, akvarely a několik olejomaleb vesměs s krajinnými a přírodními náměty.
Božena Liebscherová-Hlinková po svém otci zdědila jistý díl talentu, ale pražádnou potřebu prezentovat své dílo. Její obrázky se vyznačují lehkostí a příjemnou náladou. Malovala pro radost, pro potěšení své a svých blízkých.