Adolf Liebscher junior se narodil 3. května 1887 v Praze a zemřel 27. září roku 1965.
Studoval na české reálce v Ječné ulici v Praze a po ní vystudoval Českou vysokou školu technickou v letech 1905 až 1911, obor pozemního stavitelství. Během studií absolvoval v roce 1907 studijní cestu do Itálie, v roce 1910 cestu Německem, Belgií a Holandskem. V roce 1911 studoval 6 týdnů v Paříži.
Ještě během studí v letech 1909 – 1911 pomáhal otci s výzdobou chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích. Prvním zaměstnáním mladého Adolfa bylo místo projektanta u architekta Matěje Blechy v Karlíně, v letech 1911 – 1912. V dubnu 1912 nastoupil k staviteli Karlu Novákovi na Mělník, kde zůstal do 31. prosince 1913. V té době vykonal další roční studijní cestu po Itálii. Od 1. ledna 1914 strávil dalších 6 měsíců v Itálii, kde napsal teoretickou práci „O vývoji italského náměstí”. 20. ledna roku 1915 byl profesorským sborem vysoké školy technické jmenován asistentem při stolici pozemního stavitelství od září 1916 do října 1917. V únoru 1917 nastoupil vojenskou službu jako domobranecký poručík inženýr. Ze služby byl propuštěn v prosinci roku 1917.
V letech 1918 –1921 suploval kreslení na české vysoké škole technické v Praze, kde byl 10. června 1921 po rigorosní zkoušce promován na doktora technických věd. V roce 1921 byl jmenován řádným profesorem architektury na české vysoké škole technické v Brně, v letech 1928–1929 byl děkanem na fakultě architektury a pozemního stavitelství. V době své pedagogické činnosti vykonal množství studijních cest a exkurzí se studenty do zahraničí: 1923, Itálie (4 týdny), 1924 Itálie a Francie (6 týdnů), 1925 sám na studijní cestě po Francii a Itálii (6 týdnů), 1927 jižní Francie (6 týdnů), 1928 Sicílie a Libye (6 týdnů), 1928 exkurze se studenty do Paříže a dál sám Belgií, Holandskem a severním Německem (6 týdnů). V roce 1929 podniká studijní cestu do Řecka a Egypta (6 týdnů), roku 1930 do Francie (6 týdnů) a v roce 1931 pořádá exkurzi se studenty do Berlína, odkud pokračuje sám přes Německo, Belgii, Anglii a Francii (6 týdnů). Následovala v roce 1932 cesta do Itálie (8 týdnů), v roce 1933 do jižní Francie, na Korsiku, do Jugoslávie a Řecka (8 týdnů). V roce 1935 vykonal cestu do Itálie, kde se zúčastnil Mezinárodního kongresu v Římě (6 týdnů), v roce 1936 cestoval Bulharskem a Rumunskem až do Istanbulu (6 týdnů). V roce 1937 se uskutečnila další exkurze se studenty do Paříže na Mezinárodní výstavu techniky a umění. Zúčastnil se také I. Mezinárodního kongresu pro urbanismus v Paříži (6 týdnů). V roce 1938 vykonal studijní cestu Itálií a Sicílií (6 týdnů). V době jeho pedagogické činnosti mezi roky 1923-1948 vychoval oblíbený profesor studenty přezdívaný „Liprt” několik meziválečných generací českých architektů. K nim patří například významný architekt Josef Kranz (1901 – 1968).